Držitelé 2018

Tomáš Chleborád

To že si projedu VKČS jsem věděl hned po zveřejnění této akce. A tak o volném víkendu a ideální předpovědi počasí jsem vyrazil. Ráno vlakem do Ústí a v 6:00 start směr Blansko. Trasu jsem měl naplánovanou tak jak jdou foto po sobě s tím, že kam dojedu tak tam přespím a druhý den budu pokračovat...spaní mi vyšlo na cca 170km kousem před vyhlídkou Skalky. Po chladné noci jsem za svítání vyjel a užíval si nádherných výhledů a kopců českého středohoří. Po raním zdolání Milešovky a Lovoše(vrchily bez turistů) jsem zakončil cestu na Rané .-)) a pak už jen domů.


Asi polovinu vrcholů jsem znal, na některé se chystal a za ,,objevení,, některých mně neznámých mac děkuji.
Včechny vrcholy jsou velmi zajímavé a určitě stojí za to je navštívit. Celé středohoří je velmi zajímavé, nádherné a všem doporučuji.
DĚKUJI a přeji všem dalším účastníkům hodně štěstí a radostí při ,,zdolávání,, vrcholů.

Tomáš Chleborád

Rosťa Matrka

O Vrchařských korunách jsem prvně slyšel někdy loni na podzim, kdy už bylo z mého pohledu pozdě se aktivně zapojit. Sám bydlím v Praze, tak byla jasná volba splnit si Pražskou vrchařskou korunu. A protože rodiče bydlí v severních Čechách, rozhodl jsem se, že v rámci dovolené absolvuji i Vrchařskou korunu Českého středohoří.

Plán byl vyrazit na lehko, zásoby mít sebou v dresu, případně nakoupit cestou. Dopředu jsem si vytipoval trasy a vrcholy, které by se daly objet za den - na začátku to byly tři trasy, ale čím víc jsem to zvažoval, tím víc tras přibývalo :) V sobotu jsem si jako předkrm dal pražské vrcholky a od neděle se jelo naostro.

Den 1 - neděle 19.8.
Na rozjezd plánovaná krátká a lehká etapa. Délku mi bohužel zhatil nejezdící přívoz ve Velkém Březně, náročnost samo České středohoří - takové rampy jsem opravdu nečekal :D Nakonec ale plán splněn a navštívil jsem Velký Chlum, Sokolí vrch, Javorský vrch a Blansko. Celkem 69 km a 1750 metrů převýšení.

Den 2 - pondělí 20.8.
Nakonec královská etapa co do délky i nastoupaných metrů. Ráno jsem vyjel rovnou od Labe směrem Lovečkovice. Když jsem po hodině stálého stoupání dorazil k první rozhledně, očekával jsem, že nic horšího mě už nečeká - omyl. Po dalších dvou rozhlednách následovalo stoupání po bývalé železnici - šest kilometrů rovnoměrného kopce, který se tváří jako rovina, ale ve skutečnosti je to jen jiná forma pekla :D Navšíveny Náčkovice, Strážný vrch, Kohout, Češka a Triangl. Celkem 109 km a 1920 metrů převýšení.

Den 3 - úterý 21.8.
Naplánovaný servis kola - zlobící kotoučovka na předním kole srovnána, vidlice nastavena na trvalé otevření a drobné seštelování. Původně v plánu byly i nějaké vrcholy, ale ráno jsem je přesunul na pátek a naordinoval si volný den :) Celkem 26 km a 290 metrů převýšení.

Den 4 - středa 22.8.
Hned ráno jsem musel využít naspořené síly a zasprintovat si do Ústí na vlak směr Břvany u Mostu. Tady byl znát rozdíl charakteru krajiny, když tu jsou spíš jednotlivé kopce než celá pohoří. V průběhu mi začal selhávat časový odhad - dojezd byl skoro o dvě hodiny později. Což se asi nedá svést na nucenou půlhodinovou přestávku pro nabití telefonu u Žernoseckého přívozu :D Navštívena Raná, Číčov, Hradišťanská louka, Solanská hora a Košťálov. I s ranní časovkou celkem 97 km a 1720 metrů převýšení.

Den 5 - čtvrtek 23.8.
Ten den se nohy vůbec nechtěly rozjet a navíc stoupání nad Větruši. Už jsem měl po první zastávce, když se mi v cestě objevilo stádo krav. Nedalo se nic dělat a hledala se alternativní cesta. Navštíveny Skalky, Milešovka a Lovoš. Celkem 86 km a 1810 metrů převýšení.

Den 6 - pátek 24.8.
Poslední den. Už jen tři poslední vrcholy. Ale i ty dokážou bolet. Každé stoupání bylo snad dvakrát delší a třikrát prudší než na mapě. Nakonec se i ty zvládly a na posledním vrcholu už byla jen úleva a radost :) Navštíveno Hradiště, Varhošť a Vysoký Ostrý. Celkem 57 km a 1230 metrů.

Sice celkově Everest nepadl, ale mám trochu podezření, že mi Strava v mobilu lehce podměřovala :) Každopádně moc děkuji za vypsání vrchařské koruny v tomto krásném kraji. Všechny vrcholy jsem až nahoru nedal, ale alespoň vím, kde pracovat pro příště. A co se týká srovnání s Pražskou vrchařskou korunou, tak v Českém středohoří je vše o dost blíž k sobě, ale kopce jsou mnohem ostřejší a terén náročnější.

Ještě jednou veliké díky pořadatelům a snad se někdy na kole potkáme osobně :)

Search

„Snažme se žít tak, aby naší smrti litoval i majitel pohřební služby.“ Mark Twain